Pro ty, které zajímá očekávaná Nic než pravda bude tento článek nejspíše zajímavý, jelikož se v něm pokusím rozebrat pár detektorů lži. Který se na tuto show používá, to opravdu nevím, ale můžeme zjistit, který je z uvedených nejúčinnější.

Ve starobylé Číně se k usvědčení obviněného používala rýže. Osoba měla hrstku rýže v puse během závěrečné řeči obžaloby a pokud rýže zůstala suchá, byla považována za vinou. Předpokládala se totiž emoční blokace slinění během stresové situace.

Moderní detektor lži je pochopitelně mnohem složitější zařízení. V principu však pracuje podobně. Nedetekuje lež, ale změny v organismu, které na ni mohou poukazovat. Lež se dá odhalit analýzou hlasu, sledováním pohybu očí nebo průměru zorniček.

1) Polygraf

Nejen ze špionážních filmů známe scény, kdy podezřelý - často ustrašeně - usedá k zařízení a odborník mu na různé části těla upevňuje   elektrody,   které   pevně   zafixuje. Principem detektoru lži (polygrafu) je totiž fyziodetekční vyšetření, které má zjistit, zda vyšetřovaná osoba na některé předložené skutečnosti nějak reaguje - a tudíž o nich také něco ví.

Polygraf zaznamenává fyziologické změny u člověka podrobeného testu pravdy. Když je člověk nervózní tak se mu mění krevní tlak, srdeční puls, dechová frekvence, nebo se více potí. Polygraf vychází z toho, že když člověk lže je nervózní.
Jsou výsledky polygrafu pravdivé? NE, polygraf neměří lež (není to žádná měřitelná veličina), ale výkyvy v emocích zkoumané osoby, což není přesný indikátor lži. Už jen samotné vyšetření může člověka natolik vystresovat, a otázky mu můžou být tolik nepříjemné, že se to odrazí na jeho výsledcích aniž by zalhal
Lze oklamat výsledky? Ano, stačí když člověk dokáže ovládat své emoce, nebo požije halucinogenní látky - pak polygraf oklame.

2) Encefalograf

Princip spočívá v zaznamenávání elektrické aktivity mozkových neuronů pomocí elektrod rozmístěných na hlavě obžalovaného. Pokud je dotyčný konfrontován se známou informací, na encefalogramu se to projeví.

Pozor! Encefalograf nezaznamenává v jaké části mozku se změny dějí, pouze že se něco děje.
Lze encefalografu věřit? Spíše NE! Neodhaluje lež, ale pouze skutečnost, zda mozek rozpoznal určitou informaci.

3) CVSA – Computer Voice Stress Analyzátor

Přístroj dokáže sledovat hlas zkoumané osoby a jeho změny při odpovědích. Měří frekvenční modulaci hlasu a v ní miniaturní záchvěvy, ke kterým dochází při lhaní.

Jsou výsledky CVSA pravdivé? Spíše NE, tento přístroj se používá výjmečně.
Lze oklamat výsledky? Ano, člověk musí mluvit pomalu, rozvážně, bez emocí.

4) IRMf

Tato metoda zobrazuje funkční magnetickou rezonanci mozku. Dokáže vysledovat aktivitu v oblastech mozku menších než 10 mm2. Je tedy možné zjistit přesnou souvislost mezi určitými myšlenkovými pochody a oblastmi mozku, v nichž při nich dochází ke změnám.

Lze IRMf věřit?

Ano! Například mozkový závit gyrus fus siformis, který se nachází pod spánkovým lalokem, je spojen s rozpoznáváním tváří. Na otázku “Znáte tohoto muže?” musí dotázaný odpovědět podle pravdy, neboť jeho mozek ho bez milosti prozradí. Stejně tak se aktivují zcela určité části mozku při pohledu na milovanou osobu, či při vědomém lhaní.Tak poté zjistíme, které části mozku se aktivují při mluvení pravdy.

Lze IRMf oklamat? Nejspíše ne! Pokud bychom chtěli oklamat tuto metodu, museli bychom změnit oblasti v mozku, které se nám aktivují, když začneme lhát.To podle mne zatím nikdo nedokáže.

Jediný způsob jak to oklamat je ten, že se danému člověku vsugeruje lež jako pravdu, ale tehdy by daný objekt podle sebe mluvil pravdu, takže by nelhal.

Shrnutí: Nejrozšířenější detektor lži mezi veřejností je polygraf, ten však není příliš spolehlivý, jelikož neměří lež přímo, ale přes fyziologické změny. Nejspolehlivější na zjištění lži je metoda na bázi magnetické rezonance IRMf. Tu člověk nedokáže (zatím) oklamat.

* 21.8.08 - Aktualizován název pořadu - z Chvíle pravdy na Nic než pravda

Ohodnotit článek:

(2 hlasů, průměr: 5 z 5)

 Načítám ...